• Přihlášení +

Košík

Lookbook

CZ | EN
0

„Přijímací pohovory pro psy neděláme,“ říká Laura z Kiwi.com

Taky se ti občas stane, že tě v pět odpoledne hryže černé svědomí, protože víš, že tvůj pejsan by už potřeboval nutně vyvenčit? Za zády ti ale dejchá šéf, kterej tu prezentaci, jako na potvoru, potřebuje mít hotovou už dnes. A tak jen sklopíš uši, zuřivě boucháš do klávesnice a přitom si rezignovaně představuješ tu spoušť doma, kterou tě tvůj kámoš zaručeně „odmění“. Možná si říkáš, že by se ti sakra hodilo sbalit tvýho hafana i s pelechem, a pěkně tenhle chlupatej balík zakempit pod tvým stolem v officu.

Dog friendly kanceláře v Česku zatím nejsou moc zvykem, ale najdou se i výjimky. Vydala jsem se proto do Kiwi.com, úspěšného brněnského start-upu, abych tu tenhle psí život ve firmě omrkla pěkně zblízka.

 

_DSC3605

 

Firma sídlí v moderním Campus  Square, kde to zurčí všema  světovýma jazykama, až si  člověk  přijde spíš jako někde za  hranicema. Po moderních  officech Kiwi.com se prohánějí  čtyřnozí chlupáči, občas se tu  někdo projede na skejtu a všichni  jsou tak nějak podezřele  příjemně  naladění. Takhle jsem  si  korporát nepředstavovala!

 

Psům tu říkají děcka, všichni se  tu  o ně totiž starají jako o vlastní.  O pauze se pod oknama  prohánějí na speciální psí louce  a  ti z chlupáčů, kteří už si tu  odkroutili pár stovek hodin, mají  dokonce svůj portrét na psí zdi  slávy. Zní to až nějak moc  idylicky, co? Mají dog friendly  kanceláře vůbec nějaká úskalí? A jak to funguje v Kiwi.com? Sešla jsem se s Terezou Liškovou a Laurou Patůčkovou, které mi zodpověděly na pár mých všetečných otázek.

 

Zajímalo by mě, jestli bylo Kiwi.com od začátku pet friendly nebo to nějak vyplynulo? Jestli jste si třeba řekli, že být pet friendly je trendy, tak to taky zavedeme?

Laura: No určitě ve světě to trendy je, takže si myslím, že nějakým způsobem jo. Ale podle mě hlavní důvod byl, že si Oliver pořizoval psa. Jako Oliver Dlouhý.
Terka: Náš CEO, zakladatel firmy.
Laura: A jak jsme měli dva psy, tak už bylo jasný, že se to nějakým způsobem rozjede, že budou mít všichni psy.

 

A kolik tady máte teď psů?

Laura: Myslím, že kolem čtyřiceti. Počkejte, já se musím podívat! Tak kecám, mám jich tu 98! Teda s tím, že jich tu je pár poškrtaných, takže plus mínus devadesát.

 

 

Teda, mazec! A může být vlastně každej pes v kanceláři? Děláte něco jako přijímací pohovor pro psy?


Laura: Ne, přijímací pohovor ne. Ale spíš podle páníčka – pes musí být hlavně nekonfliktní. A taky se musí registrovat.
Terka: Ale hlavně je to na úsudku toho majitele. Kolega, vedle kterýho sedím, tak ten říká, že má pejska, který by tady nevydržel. Že se rád pere, že je hlučnej. Ale když teda někdo řekne, že jo, já bych si ho sem vzal, tak pak následují určitý kroky.
Laura: Tak za prvé musí mít vakcinaci. Takovou tu knížečku, že má všechna očkování. Pak se musí registrovat a dostane od nás psí visačku, známku, kde je logo Kiwi.com. Na druhé straně je QR kód s informacemi, co je to za rasu, kolik mu je let, kdo je páníček a tak dále. A taky máme vlastní pravidla, jak se psi můžou pohybovat po baráku.

 

To mě zajímá. Jestli byste mohly ty pravidla nějak nastínit? Jak se to dá vůbec zvládnout s tolika psy ve firmě?

Laura: Jsou dvě hlavní pravidla. Musí nosit vodítko. A nesmí štěkat, za to jsou pak pokutováni, dostávají trestný body. Když si sesbírají čtyři, tak má pes zákaz do officu na půl roku. Takže, když pes štěká nebo je nějakým způsobem agresivní, tak dostane zákaz třeba na týden, měsíc nebo až půl roku.
Terka: Obzvlášť na patře, kde jsou lidi na telefonu, je to zpřísněnější, když to tak řeknu. Protože nechcete, aby, když voláte na zákaznický servis, vám tam někde štěkal pejsek.
Laura: To už se nám stalo, že?
Terka: No právě. Řekla bych, že se pořád ty pravidla učíme, že to takhle nebylo úplně od začátku. Člověk na začátku moc neví, jak ty pravidla udělat, až potom až s těma případama, který se přihodí...
Laura: ...když si třeba zákazník řekne, že jsme na vesnici.
Terka: Jojo, přesně. (smějí se obě)
Laura: Že nám tam štěká pes, takže kde že to vlastně sídlíme?
Terka: Ale pořád si ještě myslím, že ty pravidla nejsou zas takový extrém. Pořád je tady ještě ta svoboda v tom, že si sem, dá se říct fakt kdokoliv, může toho pejska přinýst.
Laura: No třeba jenom za září je tady deset štěňat!
Terka: No Bella to je miláček, přijdeš do práce a teď je tam takovej šušínek malinkatej.
Laura: To je fajn no, to by se člověk rozplýval furt. (směje se)

 

Já jsem právě četla, že je spousta studií, který říkají, že mají psi pozitivní vliv na atmosféru v práci. To asi můžete potvrdit, když vidím, jak se tu rozněžňujete…

Laura: Já jsem pejskomil, takže jakmile já potkám psa, a je to ke všemu ještě štěně, tak já se dokážu rozplynout. A všechny strasti jdou prostě za mě, dokážu se úplně zbláznit.
Terka: Jo přesně. No představ si, že jdeš k někomu do kanclu a teďka máš třeba řešit trošku konfliktnější situaci a první, kdo na tebe vybafne, je úplně malinkatý štěňátko, tak to z tebe dost opadne...
Laura: ...tě rozněžní lehce. (směje se)
Terka: Takže určitě, stoprocentně! Já teďka sedím v kanclu, kde dneska jsou dva, ale třeba včera jsme tam měli tři pejsky, a relativně malej kancl. A je to takový milý, občas se ti některý z nich otře o nohu a tak. A děcka tam mají, a to ani není jejich pes, připravený kokina ...
Laura: Všichni maj kokina! Já mám čtyři balíčky na stole! A vždycky, když přijde pes, tak prostě už automaticky rozdávám. A oni ti psi ví, oni si to zapamatují, takže už pak běží k tobě, a jako kdyby se ptali: „Tak co dneska máš?”

 

_DSC3794

 

To když oběhnou celý kolečko, to musí být dost přežraný, ne?

Laura: No to jo. Třeba Pavel říkal o Lucky, že hrozně ztloustla.
Terka: Takže nejenom zaměstnanci kvůli sedavýmu zaměstnání, ale i pejsci jo?
Laura: Jo no. (směje se)

 

A jak to děláte s lidma, kteří třeba psi nemají rádi. Nebo se jich bojí, mají alergii?

Laura: Takovej případ, že by někdo neměl rád psy, se zatím neukázal. Jenom jeden případ byl, že se slečna bála, že měla fakt panickou hrůzu. Ale tím, že tady ti psi byli, a ona si zvykla na ně a oni na ni, tak ji ta fobie vymizela, fakt!
Terka: Já jsem se o tom ještě bavila s holkama z HR a oni to i říkají na každým pohovoru. Ale když má někdo silnou alergii...
Laura: Třeba já!
Terka: Ty máš silnou alergii?!
Laura: No mě olízne pes a mě okamžitě vyskáčou pupínky. Ale ono stačí, a já to tak teda mám, na toho psa si zvyknout, na ty jeho alergeny. Takže, když mě olízne cizí pes, tak mám fakt takový ty agresivní pupínky, ale zase nepociťuju to, že bych se dusila nebo tak.
Terka: Každopádně je to tak, že ty lidi jsou informovaný dopředu, takže nikdo nepřijde s tím, že by o tom nevěděl.
Laura: Nebo že si by si stěžovali, to se tady ještě nikdy nestalo.

 

A jak na to ty lidi při pohovoru reagují, berou to jako dobrej benefit?

Terka: Já si totiž myslím, že ona, když je firma dog friendly, tak je třeba i children friendly, což tady taky jsme. Takže si myslím, že to hodně vypovídá i o tom, a omlouvám se za ty fráze, mindsetu Kiwi.com obecně. Takže kdo má pejska, tak tomu jde o toho pejska, a kdo ho nemá, tak tomu to aspoň ukazuje, jak opravdu otevřená firma jsme, že tady ta flexibilita je. Takže pejska, mimčo, klidně...
Laura: Takže ostatním to nevadí, jsou s tím takoví smíření. A kdo nechce, tak to podle mě ani nevyhledává.

 

Ještě mě zajímá, jestli tady máte třeba nějaký zvláštní vybavení pro psy? Třeba nějaký pelechy, hračkárnu, nějaký společný granule, nebo jestli si to každej páníček zajišťuje sám?

Laura: No to si musí obstarávat sami. Když je to štěně, tak ten majitel toho psa je takovej rozněžnělej. Je to začátek, takže tam má ty dečky, ty mističky a tak. Ale myslím, že máme i společný misky...
Terka: Nějaký erární určitě. Ale máme zase speciální psí výtah. Jako ne, že by byl jenom pro pejsky. Ale je tam priorita, že když máte toho pejska s sebou, tak byste měli jezdit jenom tímto výtahem, je to hlavně z hygienických důvodů. A taky je trochu rychlejší myslím...
Laura: Ale je to i v rámci jiných firem tady, protože nevíme, jestli se samozřejmě někdo nebojí nebo tak. Takže je to i taková naše politika, abychom nerušili další firmy, co jsou okolo. 


 

TIP: Pokud potřebuješ uklidit svýho pesana pěkně na místečko, není nic lepšího, než mu pořídit do officu pohodlnej pelech. Mrkni do naší pelešárny.

 


Autor rozhovoru: Kateřina Madaras